Česko poskočilo v žebříčku genderové rovnosti. Ve vedení jsou ale ženy pořád necelou třetinou

Žebříček Světového ekonomického fóra porovnává postavení žen a mužů v ekonomice, vzdělání, zdraví a politice. Česku nejvíc pomohly loňské volby, po kterých podíl poslankyň vzrostl z 25 na 33,5 %. Ve vzdělání patří Česko mezi 32 zemí, kde mají ženy a muži stejné šance, a ženy tvoří 53 % lidí ve specializovaných a technických profesích.

Na vyšších pozicích je ale žen méně. Na řídících pozicích, kam statistika počítá manažerské funkce i vrcholné posty ve státní správě a politice, je jich necelá třetina (30 %). Ženu v čele má podle podnikového šetření Světové banky zhruba šestina soukromých firem. Kde na kariérní cestě vznikají největší překážky, zkoumáme v Mapě problému.

Report pracuje také s daty LinkedInu. Jde o průměr desítek zemí, Česko je jednou z nich. Na vstupních pozicích tvoří ženy 46 %, v nejvyšším vedení 23 %.

Roli hrají i kariérní pauzy. Podle reportu si ženy berou pauzu kvůli péči o dítě víc než čtyřikrát častěji než muži (26,5 % proti 6 %). Rozdíl je vidět i po návratu. Mezi seniorními specialisty a specialistkami se rok po rodičovské pauze posunulo na vyšší pozici 6,3 % žen a 9,1 % mužů, po třech letech 7,2 % žen a 10 % mužů.

Data neříkají, co přesně za rozdílem stojí. Ukazují ale, že nerovnost v postupu přetrvává i tři roky po návratu z rodičovské.

U generálních ředitelů a ředitelek největších veřejně obchodovaných firem patří mezi časté předchozí zkušenosti vedení firmy, financí nebo provozu. Ani srovnatelná zkušenost z těchto pozic jim podle reportu nezajišťuje stejnou pravděpodobnost postupu do čela firmy. I ženy se srovnatelnou zkušeností se podle reportu do čela firmy dostávají méně často než muži. Ženy tvoří zhruba čtvrtinu finančních a provozních ředitelů, ale jen 19 % generálních ředitelů a ředitelek. Samotná praxe tedy tento rozdíl nemaže. Podle autorů to naznačuje, že bariéry přetrvávají i ve výběrových procesech a rozhodnutích o tom, kdo se dostane nahoru.

Žebříček WEF sleduje příjmy jen jako jeden z mnoha ukazatelů. Přesněji je měří Gender Pay Gap, tedy o kolik je průměrná hrubá hodinová mzda žen nižší než mužů. V Česku to bylo v roce 2024 podle Eurostatu 18,5 %, druhý nejvyšší rozdíl v EU po Estonsku. Průměr EU činil 11,1 %. Na řídících pozicích je rozdíl ještě větší. Manažeři měli v roce 2025 podle ČSÚ průměrnou hrubou mzdu 124 313 Kč, manažerky 92 421 Kč, tedy zhruba o čtvrtinu méně. Do vedení se tak dostane méně žen a ty, které tam jsou, v průměru vydělávají méně.

Firmy se k tématu brzy dostanou i ze zákona. Novela zákoníku práce, která přebírá evropskou směrnici o transparentnosti odměňování, by měla, pokud, projde od roku 2027. Zaměstnavatelé se 150 a více lidmi mají rozdíly v odměňování poprvé vykazovat v roce 2028, ti se 100 až 149 lidmi v roce 2031.

Právě na tyto faktory se v projektu Pod maskou leadershipu díváme: jak firmy hodnotí výkon, kdo postupuje po návratu z rodičovské a podle čeho poznávají dobré vedení.